Černá Hora - Základní informace

Úřední název: Republika Černá Hora (Republika Crna Gora) je od 3. června 2006 nezávislý a samostatný stát. 

Rozloha země činí 13 812 km2 a žije zde 662 tis. obyvatel ve 20 opštinách. 

Hlavním městem je Podgorica se 173 tis. obyvateli. 

Oficiálním jazykem je srbština, v písmu se může objevovat latinka a cyrilice. Mladší generace se učí anglicky, mezi další jazyky, které můžete (sporadicky ale přece) zaslechnout v turistických centrech patří němčina, ruština a francouština.

Černá Hora je republika s parlamentní demokracií. Nejvyšším představitelem země je prezident. V roce 1991 byla prohlášena ekologickým státem (zdůrazněme však, že zatím se jedná spíše o představu mající daleko k realitě). 

Okouzluje především malebností přírodních krás s nevšedními starobylými městečky a vesnicemi a bohatstvím historických památek. Vysoký počet až 240 slunečných dnů v roce ji řadí mezi nejslunnější země ve Středomoří. V Boce Kotorské spadne nejvíce srážek na Jadranu.

Zeměpisná poloha a hranice - informace

Evropský stát v jihozápadní části Balkánského poloostrova, rozkládající se mezi 41o52´ - 43o42´ severní šířky a 18o26´ - 20o22´ východní délky. Země má kontinentální hranice se čtyřmi státy v délce 614 km: Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem a Albánií; mořská hranice s Jaderským mořem dosahuje délky 293 km, 73 km tvoří kvalitní písečné pláže. Pobřeží je porostlé bujnou středozemní vegetací a olivovými háji.

Pohoří

Představuje těžko přístupnou část Dinarské horské soustavy, která zde byla oddělena příčným zlomem. Převážná část země je hornatá. Nejvýraznějším pohořím je Durmitor (Bobotov Kuk 2.523 m n.m.), dále Maglič (2.386 m.n.m.), Bioč (V.Vitao 2.396 m.n.m.) na sz země, dále masívy Sinjajevina (2253 m.n.m.) a Komovi se třemi štíty (2.484 m.n.m.). Visitor……. Prokletije………….Dvoutisícovou výškovou hranici přesahují i další pohoří ve vnitrozemí např. Bjelasica (Crna Glava, 2.137 m.n.m.). Další pohoří se zvedají přímo od moře nad bokou Kotorskou - Lovčen (1.754 m.n.m.) a Orjen (1.895 m.n.m.), nebo dále na jv. 

Přesahuje tisícimetrovou hranici pohoří Paštroviči nebo Rumija. Pro turistu je fascinující velký výškový rozdíl mezi hladinou moře a horským hřebenem na poměrně krátkou vzdálenost několika kilometrů. Všechna pohoří jsou poznamenána silnou ledovcovou a říční erozí. Na jejich svazích jsou stezky vhodné pro horskou pěší turistiku. Nížiny jsou v Černé Hoře nevelké a rozprostírají se jen okolo dolních toků několika řek (např. Zeta nebo Morača).

Jaderské moře 

Tvoří obrovský záliv Středozemního moře se 138 tisíci km˛ (5% celkové plochy Středozemního moře). Pobřeží je velmi členité s množstvím malých zálivů, ostrovů, poloostrovů a skalních útesů. Průměrná lednová teplota moře je 12°C, červencová 25°C - dá se v něm koupat celých 180 dní. Moře má nádherně tmavě modrou průzračnou vodu s viditelností 38 - 56 m při obsahu 38 g soli v 1 litru. 

Rozdíl mezi přílivem a odlivem činí průměrně 31 cm. Mořské vlny běžně dosahují 50 cm, ojediněle až 2 m. K Černé Hoře patří též několik blízkých ostrůvků (Mamula, Gospa od Škrpelja, Sv.Marko, Sv.Nikola, Ada, Mala Ada a několik ještě menších).

Seismická činnost - Informace: 

Celá země patří k seismicky aktivním místům s častými otřesy půdy. Největší zemětřesení postihlo zemi v nedaleké minulosti roku 1968 v Baru, Petrovaci a Ulcinju. Největší katastrofou však bylo ničivé zemětřesení v roce 1979 s epicentrem pod masívem Lovčenu. Katastrofa postihla většinu měst a obcí u Jadranského pobřeží. Zničeny byly jak staré historické stavby, tak obytné budovy a hotely. Dodnes jsou následky na mnohých stavbách vidět.