Černá Hora - Kulturní a umělecký přehled

Dávnověk

První nalezené umělecké předměty pocházejí z neolitu - mladší doby kamenné, jedná se však o ojedinělé exempláře hliněných a kamenných nádob, ozdobné keramiky a pracovních nástrojů, naleznete je v Národním muzeu v Bělehradě). 

V pozdní době bronzové oblast obsadili Ilyrové a budovali tu zvláštním způsobem na příhodných místech osady a města. Na vrcholu kopce vzniklo posvátné místo a sídlo pro vyvolené představitele, pod pahorkem kolem hlavní budovy voleného náčelníka se v kruzích stavěly přízemní obydlí pro řadové obyvatele. Obranný val chránil celé sídliště. S pozůstatky této grandinské kultury se lze i v současnosti setkat. Na základě archeologických nálezů pocházejících z této doby je možné usuzovat, že Ilyrové dovedně ovládali výrobu zpracování keramiky i kovu, uměleckou dovednost a cit pro zdobení situl – kovových nádob, soch, tepaných bronzových plechů a keramiky.

Řecké období 

Když se Ilyrové a jejich kmeny usadili na pobřeží a ostrovech, navázali vzápětí obchodní spojení s Řeky. V blízkosti Dalmácie vedla známá jantarová stezka a to byl i další důvod k tomu, aby zde Řekové od 6. století př.n.l. zakládali své kolonie. Jantar sloužil nejenom jako platidlo, ale jako šperk a pro svoji vzácnost byl používán i při magii. Řecký vliv lze pozorovat při výstavbě mnoha sídlišť. Místní obyvatelé přebírali jednotlivé prvky helénské kultury a zdokonalovali stavitelství, sochařství, náboženství a právo. Z řecké kultury se jim podařilo osvojit si jen to nejlepší, aby vzápětí dosahovali vyšších výsledků než samotní učitelé.

Římské období 

Řím, který od 3. století př.n.l. získával stále větší vliv ve Středozemí a pomohl Řekům zdolat hrdá ilyrská města, později získal celé pobřeží pod svoji kontrolu. Římská nadvláda znamenala pro celý Jadran nebývalý hospodářský rozmach a kulturní rozkvět. Vytvářela se infrastruktura měst, vznikaly komunikace, které lépe zpřístupnily jednotlivé osady, opevnění a stavby paláců, chrámů, amfiteátrů a městských bran. S kulturními památkami z této doby se můžete seznámit na mnoha archeologických nalezištích, prohlédnout si je možné i zachovalé stavební komplexy. Římské panství se pro přímoří stalo obdobím úžasného kulturního rozmachu.

Raně křesťanské období 

Po Diokleciánově smrti ztrácejí mnohá přímořská města své výsadní postavení. Kultura a umění získává však nový řád, kterému napomohlo šíření křesťanství. V roce 313 bylo křesťanství uznané a tolerované tzv. Ediktem milánským a ekumenickým sněmem z roku 325 z Nice. Stoupenci tohoto náboženství mohli oficiálně stavět své kostely. V té době zároveň docházelo k stěhování národů a k nájezdům různých kočujících kmenů a dílčím válkám, které ničily města a jejich památky. Do oblasti začaly z východu pronikat slovanské kmeny, které se společně s Avary pokusily dobýt i hlavní město Byzance Konstantinopol (Istanbul). Utrpěli však zdrcující porážku, na základě které se Slované vymanili z Avarské nadvlády. Z té doby se datuje vznik slavného akathistoského hymnu, který se v pravoslavných kostelech dodnes zpívá na počest vítězné Bohorodičky. Staré skromné modlitebny se měnily v překrásné velkolepé dómy, zdobené ornamentálními reliéfy, sloupy s mozaikami v pozdně antickým uměleckým ztvárněním.

Románské období 

Předrománské prvky z křesťanské západní Evropy se začaly prolínat s byzantskou kulturou, románský vliv posléze převládl. Nově budovaná nebo modernizovaná města se stavěla na vyvýšeninách podle starých ilyrských tradic. Kolem náměstí a ústředních budov se kruhovitě zakládaly jednotlivé stavby a ulice. Valy byly nahrazeny mohutnými městskými hradbami. Monumentální architektura byla umocňována románskou plastikou, která dosahovala vysoké umělecké úrovně. Románský sloh se udržel až do 14. století a byl použit i při výstavbě veřejných budov a soukromých domů. Ve městě Kotor jsou dochovány některé románské stavby nebo jejich prvky. Díky románskému osídlení pobřeží pronikl románský vliv do srbské administrativy a právního řádu.

Gotické období 

Umělecký směr měl v této oblasti své prameny v Benátkách, odkud se šířil i do přímořských oblastí. Její prvky nesou některé stavby, ale významného podílu v oblasti nedosáhla. 

Renesanční období 

Odeznívající gotika se spojila s nově nastupující renesancí. Tento sloh dominoval ve všech městech na pobřeží. Výrazný hospodářský vzestup přinesl rozkvět pro ranou renesanci, ale bohužel neměl dlouhého trvání. Objevem Nového světa se hospodářský vývoj zastavil, a tím došlo k utlumení nové výstavby a kultury. Mnoho stavitelů a umělců odešlo pro nedostatek pracovních příležitostí do zahraničí. Přes ekonomické problémy renesance našla své obdivovatele jak v řadách šlechty, tak církve.

Barokní období 

Baroko nenašlo výrazného uplatnění v dané oblasti. Vývoj byl ovlivněn hospodářskou a politickou situací a vojenskými výboji Osmanské říše. Jediným barokním městem je Perast v boce Kotorské. Většina staveb (kostely, paláce, zahrady) je však dnes značně poškozená. Výjimku tvoří palác Bujovič z roku 1693, dnes městské muzeum, a barokní kostel se střílnami na umělém ostrově Gospa od Škrpjela. Tento nádherný kostel byl vyzdoben malířem Kokoljou Tripo (1661 – 1713), který prošel malířskou školou v Benátkách. Některá jeho díla se zaměřují i na přírodní motivy.

Období posledních několika století je poznamenáno jen malým zájmem o kvalitní architekturu. Zemi neprospěly války, izolace, střídání vládnoucích garnitur, ničivá zemětřesení. Několik zajímavých staveb se zachovalo z období nezávislosti Černé Hory na přelomu 19. a 20. století zvláště v sídelním městě Cetinji

Ve druhé polovině minulého století znamenal nástup masové turistiky do této oblasti realizaci megalomanských projektů výstavby hotelových komplexů a navazující technické, dopravní a obchodní infrastuktury. Některá města zcela změnila svou tvář ve prospěch nových funkcí (Bar, Podgorica), z jiných se stala letoviska orientovaná na turistický průmysl (Herceg Novi-Igalo, Tivat, Bečiči, Petrovac, Sutomore, nová Budva), jen málokterá si zachovala svou původní tvář i když změnila funkci (Sveti Stefan, Miločer).